Jidášovo ucho vděčí za název svému tvaru a také pověsti, že vyrostlo na stromě, na kterém se oběsil Jidáš poté, co zradil Krista.

Boltcovitka ucho jidášovo (Auricularia auricula-judae)

Plodnice: 3-12 cm v průměru a 0,1-0,3 cm silná, v mládí pohárkovitá, brzo miskovitá, později nepravidelná, různě pokroucená, nejčastěji podobající se uchu nebo škeblovitá, vrásčitá, bokem k substrátu přirostlá, za vlhka velmi pružná, blanitá až gelatinózní a skoro průsvitná, za sucha tuhá až rohovitě tvrdá. Vlhkem se vždy obnoví. Po usušení barvy téměř černé. Úzkou bází je přirostlá k substrátu.

Vnitřní strana je hladká, lesklá, žilkovaná vystouplými lištnami a je pokryta výtrusorodým rouškem, barvu má skořicově hnědou až červenohnědou, ve stáří od výtrusného prachu bíle poprášená. Vnější strana je jemně sametově plstnatá až zrnitě drsná a sterilní, barvy často žlutohnědé, hnědé až našedlé. Dužnina je rosolovitá, pružná, chrupavčitá, za sucha až rohovitá a lámavá, chuť nevýrazná, vůně též nevýrazná.

Výtrusný prach bílý, výtrusy úzce elipsoidní, bezbarvé, velikosti 13-23 x 4-8 µm.

Jidášovo ucho vděčí za název svému tvaru a také pověsti, že vyrostlo na stromě, na kterém se oběsil Jidáš poté, co zradil Krista. Široké uplatnění nachází v potravinářství a od věků také v přírodní medicíně. V Asii se pěstovala již před 1500 lety a dodnes je nedílnou součástí čínských pokrmů.

Výskyt březen až listopad po vydatném dešti na mrtvém dřevě listnáčů jako jsou duby, jasany, javory, buky, akáty, atd. Upřednostňuje především černý bez a vápenitou půdu.

Jedlá, použitelná zvláště do polévek a masitých pokrmů.

Z lékařského hlediska se používá pro:

podporu pohybu střev

účinek proti srážlivosti krve