Dřín lékařský  (Cornus officinalis Sieb. et Zucc.) je opadavý keř nebo i strom, dorůstající do výšky 5 metrů. Dříny rostou na slunci i v polostínu, na půdu jsou nenáročné a porostou i na těžkých půdách.

Jeho domovinou jsou hornaté oblasti Číny, Krym a Dálný východ. Kvete svazečky drobných žlutých kvítků, plody, připomínající datle, jsou velmi chutné, sladce navinulé podlouhlé šarlatově červené s velkou peckou a vysokým obsahem vitamínu C.  sbírají se po dozrání od října do listopadu. Po sběru se plody třídí a povaří, čímž se usnadní vypeckování. Zbylá masitá část se nakonec suší na slunci.

Účinné látky
Dřín obsahuje některé organické kyseliny, například vinnou, jablečnou a gallovou. Příznivě ovlivňuje činnost jater, zejména bolesti hlavy a rozmazané vidění v důsledku poruch jater, léčí ochablost v bedrech a kolenou, předčasné výrony semene, impotenci, inkontinenci moči, výhřezy dělohy. Podle moderních výzkumů mají odvary z dřínu inhibiční vliv na bakterie Stafylococcus aureus, častého původce kožních a střevních infekcí i onemocnění dýchacích cest. Odvar má rovněž močopudný účinek, snižuje krevní tlak a nemá nežádoucí vedlejší účinky. Byl rovněž prokázán výrazný antioxidační účinek odvarů z dřínu lékařského na vnitřní vystýlku cév, a proto tento produkt působí preventivně při kornatění cév.

Z hlediska tradiční čínské medicíny má dřín mírně teplou povahu, kyselou chuť a tropismus ke dráze jater a ledvin. Doplňuje jin jater a ledvin a pomáhá jangu. Stahuje esenci jing a zabraňuje tak její ztrátě, zastavuje pocení, a proto se používá u nedostatečnosti esence a krve se závratěmi, mžitkami před očima, tupou bolestí a slabostí v bedrech či kolenou, impotencí či výtokem spermatu při nepřítomnosti erotických snů. Dále zastavuje neustálé spontánní pocení, děložní krvácení, močení po kapkách či časté močení. Plody by se neměly užívat v přítomnosti výrazné horkosti nebo horké vlhkosti v organismu a dále při obtížném a bolestivém močení.

Zajímavosti
Principy léčby tradiční čínské medicíny nesměřují k přehlížení či potlačování symptomů, naopak umožňují nahlížet na ně jako na projevy nerovnováhy a disharmonie organismu. Vhodnými bylinkami či jejich vzájemnými kombinacemi pak v organismu umožňují opět obnovit zdravou rovnováhu. Z těchto důvodu pohlíží tradiční čínská medicína i na příznaky typu "malé sexuální touhy" či nedostatku "vitální energie" jako na projevy nerovnováhy těla. Plody dřínu mají schopnost některé příčiny takovýchto projevů eliminovat.  V průběhu historie se čínští císaři vesměs nedožívali vysokého věku, protože vládnout nebylo jednoduché, a tak si obtížnost svého údělu vynahrazovali mnohými radovánkami včetně excesivního sexuálního života. Je však znám případ císaře Čchien Lunga z dynastie Mandžů, který se dožil vysokého věku a ohromoval překypující energií. Tento císař si prý často vychvaloval tajné metody na udržení "ložnicové síly" i dosažení dlouhověkosti a sám sebe nazýval "císařem dlouhého věku".

Vysoký věk i přetrvávající mladistvý vzhled tohoto císaře je skutečně historicky doložen. Britský velvyslanec v Číně si o císaři do svého deníku napsal: "Když jsem se setkal s císařem Cchien Lungem, bylo mu již 83 let, ale stále vypadal, jako by mu nebylo více než šedesát. Těšil se vynikajícímu zdravotnímu stavu a překonával i mnohem mladší muže svou energií i duchem …"

Mnoho čínských lékařů tvrdí, že příčinou dobrého zdraví a dlouhověkosti tohoto císaře bylo užívání čínských bylin a denní pojídání plodů dřínu. Proč mají tyto plody účinky na prodlužování lidského věku? Plody dřínu velmi dlouho shromažďují cenné látky, protože po odkvětu na počátku května zrají až do listopadu, kdy již musí odolávat chladu a tuhé zimě. Právě odolnost rostliny i plodů vůči zimě se považuje za projev jejich nezdolné síly a vitality směřující k dlouhověkosti.

Plody dřínu odedávna tvořily hlavní složku, tj. císařskou součást, slavné čínské bylinné směsi zvané "lék osmi chutí", známé již od 3. století našeho letopočtu. Směs léčí cukrovku, chronickou nefritidu i sexuální slabost, její účinky byly v současnosti opětovně potvrzeny i Národním výzkumným střediskem v Pekingu.